p r o s t o r p r o ž i v o t
KRAJINA
SÍDLA
PAMÁTKY
19. dubna 2023 (aula historické budovy A)
Přihláška je do 31. října 2022 určena pouze pro publikující autory.
První ročník mezinárodní konference se bude zabývat symbiózou mezi kulturní krajinou, lidskými sídly a památkovým fondem – tedy kulturně-historickou i přírodní stopou, které přečkaly do dnešních dnů. Svým zaměřením navazuje na závěry mezinárodního kolokvia 2022. Chceme diskutovat a předávat si navzájem zkušenosti o našem životním prostředí. O věcech každodenních, které možná ani nevnímáme, ale bez jejich existence bychom byli o něco ochuzeni. Krajina je součástí veškerého vnímaného prostředí. Sídlo dotváří krajinu, nebo je to naopak? Je křížek u cesty solitérní architektura, nebo součást krajiny? Jsme schopni naše přírodní a kulturní dědictví zachovat pro další generace? A jak? Na podobné otázky bychom rádi našli odpovědi. Naše interdisciplinární konference si klade za cíl dát dohromady doktorandy, pedagogy, architekty, inženýry, památkáře, krajináře a jiné odborníky. Měli bychom o problémech rozmlouvat, a nejen je odpřednášet. Jde nám o skutečné setkání lidí, kterým nejsou lhostejné hodnoty krajiny, sídel a památek.
Autorské příspěvky budou publikovány v on-line sborníku konference s názvem Prostor pro život. Sborníku bude uděleno číslo ISBN.
VSTUPNÉ 500 Kč
(20 €) pro posluchače
Proč je cena tak nízka?
Protože s konferenci začínáme, je vstupní poplatek na počátku zcela symbolický. Následný rok se bude zvyšovat a ve třetím ročníku konference pro pasivní posluchače ustane ve výši 1000 Kč (40 €).
Platbu za účast na konferenci je nutné provést bezhotovostně předem nejpozději do 17. dubna 2023 (platební údaje zde). Příjem hotovosti před začátkem konference nebude možný. Výše konferenčního poplatku pro publikující autory včetně dalších pokynů jsou podrobně rozepsány v sekci PRO AUTORY.
TÉMATA KONFERENCE
Krajina
Kulturní krajina je charakteristická svou rozmanitou scenérií přírodních a kulturních prvků. Vznikla kombinací činnosti přírody a člověka a vybrané celky jsou předmětem ochrany jak přírodního prostředí, tak i památkových hodnot. V České republice se nacházejí všechny čtyři kategorie kulturní krajiny – lesohospodářská (lesní plantáže), zemědělská (pole, louky, pastviny, sady a vinice), těžební (povrchové a hlubinné doly) a sídelní (města a vesnice). Krajina na našem území od 18. století, tedy od doby průmyslové revoluce, výrazně změnila svůj charakter, a už jen velmi těžko hledáme pozůstatky podoby středověkého hospodaření. Krajinu kolem sebe vnímáme jako něco přirozeného a běžného, ale její křehkost ke snadnému zničení si uvědomuje jen málokdo.
Sídla
Už více jak tisíc let jsou sídla nedílnou součástí naší krajiny. Základní síť velkých měst i malých vesnic byla ustavena již ve středověku v období takzvané velké kolonizace. Jejich výraznou proměnu zaznamenáváme od poloviny 19. století, zejména s rozvojem průmyslu a migrací venkovských obyvatel do větších měst. Ve 20. století byla jejich podoba výrazně změněna a například ve městech kulminovala ve stavbách velkých sídlišť na jejich okrajích. Problémy, které jsou spojené s životem ve městech, působí na miliony jejich obyvatel, a stejně tak život na vesnicích je negativně ovlivněn odchodem starousedlíků do velkých měst.
Památky
Kulturní dědictví je nedílnou složkou našich životů a jen díky péči našich předků můžeme tato díla obdivovat i dnes. Památky jsou součástí krajiny i sídel a jsou němými svědky naší bohaté historie. Typologická rozmanitost památkového fondu není nikdy ukončená a na základě citu ve vnímání potřeby chránit ohrožené je naší společností neustále výběrem doplňována o nové další nemovité i movité památky. Památková péče je obor, který má relativně krátkou historii, a teprve poučením se z nevědomých chyb našich předchůdců, můžeme péči o tento fond zdokonalovat.
PROGRAM
08:30 – 09:00 Prezence účastníků (k dispozici ještě 30 minut po zahájení konference)
09:00 – 09:15 Zahájení konference v aule historické budovy A (Veveří 331/95)
09:15 – 09:45 Psychologie architektury Ing. Karel Smejkal, Ph.D., Intl. Assoc. AIA
09:45 – 11:15 První dopolední blok
Rekonstrukce Dymokurské rybniční soustavy prof. Ing. arch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D.
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra urbanismu a územního plánování
Pristupnosť a univerzálne navrhovanie bytových budov doc. Ing. arch. Andrea Bacová, PhD.
Slovenská technická univerzita v Bratislave, Fakulta architektúry a dizajnu, Ústav architektúry obytných budov
Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840 PhDr. Filip Binder
Historický ústav Akademie věd ČR
11:15 – 11:30 Přestávka na kávu
11:30 – 13:00 Druhý dopolední blok
Využitie LLS pri ochrane krajiny pamiatkovej zóny banských diel v Kremnici Mgr. Martin Miňo a kolektiv
Krajský pamiatkový úrad Banská Bystrica
Postkulturní sídlo jako symbióza krajinného prvku městské divočiny v sídelní struktuře:
smršťující se město Vimperk Ing. arch. Kateřina Singer
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, Ústav urbanismu
Rehabilitace Santiniho vodního systému v klášteře v Plasích Ing. Jakub Řehák
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb
13:00 – 14:00 Přestávka na oběd
14:00 – 15:30 První odpolední blok
Vliv architekturního osvětlení na prostředí v areálu NKP Vyšehrad Ing. arch. Patrik Kučera
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb
Čándigárh plánované a neplánované město prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.
Vysoké učení technické Brně, Fakulta architektury, Ústav urbanismu
Výskum a záchrana tradičného staviteľstva v súčasnosti Peter Brada
Spolok pre autentickú krajinu (občianske združenie)
15:30 – 15:45 Přestávka na kávu
15:45 – 16:45 Druhý odpolední blok – krátké prezentace
16:45 – 17:00 Zakončení konference
Podrobný program konference bude zveřejněn po jeho sestavení v únoru 2023.
Změna programu vyhrazena.
DŮLEŽITÉ TERMÍNY
31. říjen 2022 přihlášení publikujících autorů včetně zaslání abstraktu (formulář zde)
31. leden 2023 odevzdání příspěvků v jednotné šabloně (formulář zde) a odevzdání obrázků do soutěže (formulář zde)
1. březen 2023 platba konferenčních poplatků (platební údaje zde)
19. dubna 2023 konání konference Krajina Sídla Památky 2023
VĚDECKÝ VÝBOR KONFERENCE
prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. – Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně
doc. Ing. arch. Andrea Bacová, PhD. – Fakulta architektúry a dizajnu, Slovenská technická univerzita v Bratislavě
doc. Ing. arch. Juraj Dulenčín, Ph.D. – Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně
doc. Dr. Ing. Alena Salašová – Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
doc. Ing. arch. Eva Špačková, Ph.D. – Fakulta stavební, VŠB – Technická univerzita Ostrava
doc. Ing. Tomáš Vymazal, Ph.D. – Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně
Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D. – Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Brno
Ing. arch. Jiří Gerö, Ph.D., D.P.E.A. – Autorizovaný architekt ČKA
Ing. Jakub Kotrla – Ústav územního rozvoje
Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D. – Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně
Ing. arch. Adam Guzdek, Ph.D. – Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně
O ÚSTAVU ARCHITEKTURY
Vznik druhé brněnské školy architektury je spojen s porevoluční tendencí zakládat vedle tradičních fakult architektury také odborná pracoviště při fakultách stavebních se zaměřením na architekturu. Stalo se tak díky velké poptávce o obor z řad neuspokojených, a přesto nadaných uchazečů a také přitažlivou změnou financování terciálního vzdělávání založeného na principu "per capita". To bylo jedním z důvodů, proč vznikla Katedra architektury na Fakultě stavební ČVUT v Praze (1991), nová Fakulta architektury a umění Technické univerzity v Liberci (1994), Katedra architektúry Slovenské technické univerzity v Bratislavě (1996), Katedra architektury Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (2003) a jako nejmladší z této řady byl v roce 2005 založen také Ústav architektury na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně.
Nové brněnské pracoviště pro výuku architektury vzniklo díky úsilí třech děkanů. Prvním byl emeritní děkan Fakulty stavební VUT v Brně doc. Ing. Ladislav Štěpánek, CSc., který jako první přišel s myšlenkou založit školu architektury, dále emeritní děkan Fakulty architektury VUT v Brně prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc., který celý koncept výuky nového pracoviště vymyslel, a v neposlední řadě tehdejší děkan Fakulty stavební VUT v Brně prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., který iniciátorům vyšel vstříc a nechal tvůrcům volnost v pojetí výuky, studijních programů a personálního obsazení. Dne 26. září v zimním semestru akademického roku 2005–2006 byla zahájena prezenční výuka prvních čtyřiceti posluchačů.
Strukturované studium čtyřletého bakalářského a navazujícího dvouletého magisterského stupně je doplněno o povinnou odbornou praxi studentů v architektonických ateliérech. Ústav architektury plně využívá širokého odborného zázemí velké stavební fakulty, což se odráží v kvalitním personálním zajištění odborných technických předmětů a v povinném vedení ateliérů architektonické tvorby vedoucím architektem a konzultantem z jiných pracovišť fakulty dle zaměření daného ateliéru. Studentům se pak dostává plného povědomí o důsledcích architektonického návrhu ve fázi plánové dokumentace. Čtyřleté studium programu "Architektura pozemních staveb" vrcholí ve zpracování bakalářské práce, která rozpracovává dříve zpracované ideové architektonické studie do stupně podrobné stavebně-technické dokumentace. Navazující magisterský program "Architektura a rozvoj sídel" je nabízen ve dvou zaměřeních – Architektura nebo Prostorové plánování. Studenti ukončují studium na Ústavu architektury pod celoročním vedením zkušeného akademického pracovníka ústavu, u kterého zpracovávají specializovaný ateliér (předdiplomní projekt) a následně i diplomovou práci, po jejímž obhájení získávají titul "inženýr architekt".
Ústav architektury sídlí v budově E2 v areálu historické budovy Fakulty stavební na ulici Veveří. Kolektiv kmenových zaměstnanců čítá 2 neakademické a 18 akademických pracovníků v osmi ateliérech dle zaměření (obytné stavby, veřejné stavby, výrobní stavby, obnova památek, interiér a architektonický prostor, urbanismus, architektonický detail a výtvarná tvorba). Ateliérová výuka je pak dále zajišťována ustáleným počtem externích pracovníků z řad projektujících brněnských architektů.