p r o s t o r p r o ž i v o t
p r o s t o r p r o ž i v o t
Po ročnících na téma "cesty" a "voda" se ústředním motivem čtvrtého ročníku naší konference stanou
( N E ) P A M Á T K Y
Téma záměrně podněcuje různé výklady i mezioborové přesahy. Vybízí k přehodnocení toho, co považujeme za kulturně a historicky hodnotné. Zaměříme se na stavby, objekty a urbánní celky, které dosud stály mimo zájem památkové ochrany, a přesto mohou být nositeli identity a svědky své doby. Otevřeme diskusi o hodnotách nepamátek – od každodenních míst po pozůstatky nedávné minulosti – a nabídneme i pozitivní interpretace, které je vnímají jako součást živého kulturního obrazu. Společně budeme hledat nové způsoby, jak tyto struktury chápat, chránit a zapojit do paměti proměňujících se měst i krajiny.
Naše interdisciplinární konference si klade za cíl propojit doktorandy, pedagogy, architekty, inženýry, památkáře, krajináře a další odborníky. Nechceme pouze přednášet, ale skutečně rozmlouvat o problémech, které nás spojují. Usilujeme o setkání lidí, jimž nejsou lhostejné hodnoty krajiny, sídel ani památek.
Autorské příspěvky budou publikovány v on-line sborníku konference s názvem Prostor pro život (ISSN 3029-8245 s licencí CC BY-NC-ND 4.0). Sborníku bude uděleno číslo ISBN. Všechny příspěvky ve sborníku budou uloženy v digitálním repozitáři DSpace a bude jim přidělen identifikátor DOI.
Na základě smluvní mediální spolupráce s recenzovaným časopisem Urbanismus a územní rozvoj (UÚR) máme možnost nominovat vybrané konferenční příspěvky k recenznímu řízení s možností následné publikace v časopise indexovaném v databázích CEJSH, ERIH+, EBSCO a vedeném v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik ČR.
Proč je cena tak nízká?
Skutečně oproti jiným konferencím je naše cena poměrně nízká. Máme zájem o setkání milovníků památek a krajiny, a nechceme, aby se poplatek stal překážkou nás nenavštívit.
Platbu za účast na konferenci je nutné provést bezhotovostně předem nejpozději do 15. dubna 2026.
Příjem hotovosti před začátkem konference nebude možný!
Výše konferenčního poplatku pro publikující autory včetně dalších pokynů jsou podrobně rozepsány v sekci PRO AUTORY.
Kulturní krajina je charakteristická svou rozmanitou scenérií přírodních a kulturních prvků. Vznikla kombinací činnosti přírody a člověka a vybrané celky jsou předmětem ochrany jak přírodního prostředí, tak i památkových hodnot. V České republice se nacházejí všechny čtyři kategorie kulturní krajiny – lesohospodářská (lesní plantáže), zemědělská (pole, louky, pastviny, sady a vinice), těžební (povrchové a hlubinné doly) a sídelní (města a vesnice). Krajina na našem území od 18. století, tedy od doby průmyslové revoluce, výrazně změnila svůj charakter, a už jen velmi těžko hledáme pozůstatky podoby středověkého hospodaření. Krajinu kolem sebe vnímáme jako něco přirozeného a běžného, ale její křehkost ke snadnému zničení si uvědomuje jen málokdo.
Už více jak tisíc let jsou sídla nedílnou součástí naší krajiny. Základní síť velkých měst i malých vesnic byla ustavena již ve středověku v období takzvané velké kolonizace. Jejich výraznou proměnu zaznamenáváme od poloviny 19. století, zejména s rozvojem průmyslu a migrací venkovských obyvatel do větších měst. Ve 20. století byla jejich podoba výrazně změněna a například ve městech kulminovala ve stavbách velkých sídlišť na jejich okrajích. Problémy, které jsou spojené s životem ve městech, působí na miliony jejich obyvatel, a stejně tak život na vesnicích je negativně ovlivněn odchodem starousedlíků do velkých měst.
Kulturní dědictví je nedílnou složkou našich životů a jen díky péči našich předků můžeme tato díla obdivovat i dnes. Památky jsou součástí krajiny i sídel a jsou němými svědky naší bohaté historie. Typologická rozmanitost památkového fondu není nikdy ukončená a na základě citu ve vnímání potřeby chránit ohrožené je naší společností neustále výběrem doplňována o nové další nemovité i movité památky. Památková péče je obor, který má relativně krátkou historii, a teprve poučením se z nevědomých chyb našich předchůdců, můžeme péči o tento fond zdokonalovat.
Poplatek za posluchače je stanoven na 1000 Kč (40 €). Studenti doktorských programů mají poplatek snížený na 500 Kč (20 €). Výše konferenčního poplatku pro publikující autory včetně dalších pokynů jsou podrobně rozepsány v sekci PRO AUTORY. V ceně konferenčního poplatku je zajištěno drobné občerstvení.
Platba bude provedena ve prospěch:
Příjemce: Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno, Česká republika
IČO: 00216305
DIČ: CZ00216305
Banka: ČSOB, a. s.
Adresa banky: Milady Horákové 859/6, 601 79 Brno, Česká republika
Číslo účtu: 111044081 / 0300
Měna účtu: CZK
Variabilní symbol: 122500004
Zpráva pro příjemce: KSP – Název plátce a posluchače
(např. KSP – ČVUT, Jan Novák)
Číslo účtu: 1017324663 / 0300
Měna účtu: EUR
IBAN: CZ15 0300 0000 0010 1732 4663
BIC(SWIFT): CEKOCZPP
Zpráva pro příjemce: KSP – Název plátce a posluchače
(např. KSP – STU, Ján Novák)
Platbu za účast posluchače (spoluautora) na konferenci je nutné provést bezhotovostně předem nejpozději do 15. dubna 2026. Toto datum je také posledním možným termínem pro přihlášení posluchače na konferenci. Příjem hotovosti před začátkem konference nebude možný! Neúčast posluchače na konferenci nezakládá povinnost organizátorů vracet konferenční poplatek.
Daňový doklad bude vystaven pro právnické nebo podnikající fyzické osoby na základě fakturačních údajů* uvedených v přihlášce a bude zaslán po zaplacení celkového poplatku. Zálohové faktury se nevystavují. Je žádoucí, aby platba byla ve zprávě pro příjemce doplněna o název (jméno a příjmení) plátce, případně doplněna o jméno posluchače. Bez tohoto údaje není možné platbu správně spárovat.
* V případě, že vysílací organizace (univerzita) posluchači nehradí konferenční poplatek, budou v přihlášce uvedeny platné fakturační údaje na fyzickou, podnikající fyzickou nebo jinou právnickou osobu! Na takto uvedeného plátce bude vystaven daňový doklad nebo potvrzení o došlé platbě. Shodně platí i pro doktorandy.
08:30 – 09:00 Prezence účastníků (k dispozici ještě 30 minut po zahájení konference)
09:00 – 09:15 Zahájení konference v aule historické budovy A (Veveří 331/95)
09:15 – 09:45 Ochrana hodnotných staveb pohledem ombudsmana JUDr. Marek Hanák
Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí
09:45 – 10:45 První dopolední blok
Nevyhlášené krajinné památkové zóny RNDr. PhDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D.
Výzkumný ústav pro krajinu, v.v.i.
(Ne)památky v územně analytických podkladech Ing. arch. Vít Rýpar
IPR Praha, Kancelář analýz města
Za plotem dráhy: svět železničních „nepamátek“ a jejich šance na přežití Ing. Jan Valehrach, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav železničních konstrukcí a staveb
10:45 – 11:15 Přestávka na kávu
11:15 – 12:15 Druhý dopolední blok
Vyhlášení vítěze obrázkové soutěže
Monumenty odolnosti: Planýrka jako živý archiv památné krajiny uvnitř města Ing. arch. Kateřina Singer
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, Ústav urbanismu
Proč chránit sídliště? Ing. arch. Hana Řepková
Národní památkový ústav
Historické etalony měr a vah ve veřejném prostoru doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví
12:15 – 13:30 Přestávka na oběd
13:30 – 14:45 První odpolední blok – krátké prezentace
Aktivity památkové péče v zanikající krajině uhelného Podkrušnohoří Ing. arch. Mario Barra | doc. Ing. arch. Tomáš Efler
Dědictví socialismu v zemědělské krajině Ing. Zdeněk Bílek
Zánikové formy tradičného staviteľstva v 2. polovici 20. storočia Peter Brada
(Ne)památka Poldi: industriální areál jako nositel identity města Kladna Mgr. Adam Čermák
"Horská okna" akad. mal. Milada Gabrielová
Záchrana, uchování a prezentace movitého stavitelského dědictví v lázeňském městě Karlovy Vary Mgr. Karel Hamberger
Adaptivní znovuvyužití památkově chráněných zámků: Limity, příležitosti a metodický rámec obnovy Ing. arch. Tereza Hladíková
Kultúrna krajina horného Horehronia: Stodoly ako sezónne osídlenie v šumiackom chotári Ing. arch. Daniela Hrabovská
Potenciály a limity obnovy kultúrnych domov na Slovensku, ktoré vznikli po 1948 Ing. arch. Ing. Tomáš Kadlec
Význam odborné péče o historické stavby bez památkové ochrany: původní omítkové materiály a technologie jako faktor technické životnosti konstrukcí Ing. arch. Lucie Majid | Ing. arch. Martina Medvedeva
Bourat, či nebourat doc. Mgr. Rostislav Niederle, Ph.D.
Digitálne odkrývanie (ne)pamiatok: Využitie vektorizácie historických máp pri identifikácii ohrozených hodnôt krajinnej architektúry Ing. Bronislava Poljak Lamrichová
Památky zaniklé komunity německojazyčných evangelíků na Holčovicku Mgr. Jiří Riezner, Ph.D.
Relikty po těžbě v krajině. Geodatabáze a geovizualizace jako prostředek k oživení kulturní paměti Ústeckého kraje
Mgr. Monika Stará | Mgr. Michal Horáček
Oldřich Stefan a (ne)pamiatky: hodnoty a interpretácia Ing. arch. Katarína Tomášiková
Vystěhované obce Drahanské vrchoviny jako krajina paměti Mgr. Dana Vedra
Interpretace zmizelého: Zaniklá sídla jako cesta k porozumění Ing. arch. Jana Zavřelová
14:45 – 15:15 Přestávka na kávu
15:15 – 16:15 Druhý odpolední blok
Kulturní krajina vodních mlýnu: hodnotové aspekty, výzvy a možnosti ochrany Mgr. David Šťastný
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra architektury
Architektonické hodnoty stavebnej substancie 20. storočia bez pamiatkovej ochrany v mikroregióne Horná Orava
Ing. Filip Bránický, PhD.
Slovenská Technická Univerzita v Bratislave, Stavebná Fakulta, Katedra Architektúry
Smuteční síně 2. pol. 20. století. Zachovat nebo bourat? Ing. Petr Svoboda
Národní památkový ústav, Metodické centrum moderní architektury
16:15 – 17:00 Diskuse a zakončení konference (poslední káva)
Změna programu vyhrazena.
30. listopad 2025 přihlášení publikujících autorů včetně zaslání prvotního abstraktu (formulář zde)
31. leden 2026 platba konferenčních poplatků publikujících autorů (platební údaje zde)
1. březen 2026 odevzdání konceptu (formulář zde)
1. duben 2026 odevzdání obrázků do soutěže (formulář zde)
15. duben 2026 platba konferenčních poplatků posluchačů (platební údaje zde) a poslední možný termín pro přihlášení posluchačů
29. duben 2026 konání konference Krajina Sídla Památky 2026
15. květen 2026 odevzdání příspěvků (formulář zde)
prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. – Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně
prof. Ing. arch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D. – Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze
doc. Ing. arch. Andrea Bacová, PhD. – Fakulta architektúry a dizajnu, Slovenská technická univerzita v Bratislavě
doc. Ing. arch. Milena Hauserová, CSc. – Fakulta architektury, České vysoké učení technické v Praze
doc. Ing. Barbara Ševčíková, Ph.D. – Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
doc. Ing. arch. Eva Špačková, Ph.D. – Fakulta stavební, VŠB – Technická univerzita Ostrava
Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D. – Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Brno – emeritus
Ing. arch. Pavol Pauliny, PhD. – Fakulta architektúry a dizajnu, Slovenská technická univerzita v Bratislavě
Ing. Jakub Kotrla – Ústav územního rozvoje
Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D. – Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně
Ing. arch. Adam Guzdek, Ph.D. – Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně
Vznik druhé brněnské školy architektury je spojen s porevoluční tendencí zakládat vedle tradičních fakult architektury také odborná pracoviště při fakultách stavebních se zaměřením na architekturu. Stalo se tak díky velké poptávce o obor z řad neuspokojených, a přesto nadaných uchazečů a také přitažlivou změnou financování terciálního vzdělávání založeného na principu "per capita". To bylo jedním z důvodů, proč vznikla Katedra architektury na Fakultě stavební ČVUT v Praze (1991), nová Fakulta architektury a umění Technické univerzity v Liberci (1994), Katedra architektúry Slovenské technické univerzity v Bratislavě (1996), Katedra architektury Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (2003) a jako nejmladší z této řady byl v roce 2005 založen také Ústav architektury na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně.
Nové brněnské pracoviště pro výuku architektury vzniklo díky úsilí třech děkanů. Prvním byl emeritní děkan Fakulty stavební VUT v Brně doc. Ing. Ladislav Štěpánek, CSc., který jako první přišel s myšlenkou založit školu architektury, dále emeritní děkan Fakulty architektury VUT v Brně prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc., který celý koncept výuky nového pracoviště vymyslel, a v neposlední řadě tehdejší děkan Fakulty stavební VUT v Brně prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., který iniciátorům vyšel vstříc a nechal tvůrcům volnost v pojetí výuky, studijních programů a personálního obsazení. Dne 26. září v zimním semestru akademického roku 2005–2006 byla zahájena prezenční výuka prvních čtyřiceti posluchačů.
Strukturované studium čtyřletého bakalářského a navazujícího dvouletého magisterského stupně je doplněno o povinnou odbornou praxi studentů v architektonických ateliérech. Ústav architektury plně využívá širokého odborného zázemí velké stavební fakulty, což se odráží v kvalitním personálním zajištění odborných technických předmětů a v povinném vedení ateliérů architektonické tvorby vedoucím architektem a konzultantem z jiných pracovišť fakulty dle zaměření daného ateliéru. Studentům se pak dostává plného povědomí o důsledcích architektonického návrhu ve fázi plánové dokumentace. Čtyřleté studium programu "Architektura pozemních staveb" vrcholí ve zpracování bakalářské práce, která rozpracovává dříve zpracované ideové architektonické studie do stupně podrobné stavebně-technické dokumentace. Navazující magisterský program "Architektura a rozvoj sídel" je nabízen ve dvou zaměřeních – Architektura nebo Prostorové plánování. Studenti ukončují studium na Ústavu architektury pod celoročním vedením zkušeného akademického pracovníka ústavu, u kterého zpracovávají specializovaný ateliér (předdiplomní projekt) a následně i diplomovou práci, po jejímž obhájení získávají titul "inženýr architekt".
Ústav architektury sídlí v budově E2 v areálu historické budovy Fakulty stavební na ulici Veveří. Kolektiv kmenových zaměstnanců čítá 2 neakademické a 18 akademických pracovníků v osmi ateliérech dle zaměření (obytné stavby, veřejné stavby, výrobní stavby, obnova památek, interiér a architektonický prostor, urbanismus, architektonický detail a výtvarná tvorba). Ateliérová výuka je pak dále zajišťována ustáleným počtem externích pracovníků z řad projektujících brněnských architektů.
Konference Krajina Sídla Památky je zařazena do Celoživotního vzdělávání České komory architektů.